Stiskneme vypínač a zařízení začne pracovat. Z pohledu uživatele téměř okamžitě, uvnitř elektroniky však nejprve proběhne několik procesů. Napětí se musí ustálit a jednotlivé obvody přejít do stavu, ve kterém mohou bezpečně zahájit činnost. Konkrétní průběh závisí na konstrukci zařízení. Právě při startu se ale ukazuje, proč napájení není jen otázkou správného napětí.
Jednotlivé části nemusí startovat současně
Po zapnutí musí zdroj vytvořit a ustálit požadované výstupní napětí. U složitější elektroniky se mohou jednotlivé napájecí větve aktivovat v určitém pořadí. Napájecí moduly přitom mohou převádět nebo distribuovat energii podle požadavků jednotlivých částí zařízení. Některé obvody zároveň sledují úroveň napájení a například udržují procesor v resetu, dokud nejsou splněny podmínky pro jeho spuštění. Elektronika tak nezačne pracovat dříve, než má vytvořené odpovídající podmínky.
Při zapnutí může odběr krátkodobě vzrůst
Některá zařízení při spuštění krátkodobě odebírají vyšší proud než za běžného provozu. Tento náběhový proud může souviset například s nabíjením kondenzátorů, případně s rozběhem specifických zátěží. Napájecí zdroje se proto neposuzují pouze podle ustáleného odběru. Důležité je také chování zařízení při spuštění a schopnost zdroje takový přechodový stav zvládnout.
Ani správné napětí samo o sobě nestačí
Zařízení může například vyžadovat napájecí adaptér 12 V, samotná hodnota 12 V však kompatibilitu nezaručuje. Odpovídat musí také požadavky na proud či výkon, polarita a provedení konektoru, případně další parametry konkrétní aplikace. Napájecí řešení tak musí odpovídat zařízení nejen při běžném provozu, ale také při spuštění a změnách zatížení.
Během startu se ustaluje napětí, mohou se nabíjet kondenzátory a aktivují se jednotlivé obvody. Správně navržené napájení s těmito přechodovými ději počítá – spolehlivý provoz zařízení tedy začíná už v okamžiku jeho zapnutí.